Not far from the village Kostomlaty pod Milešovkou, a castle was built on a hill by a lady from Oseka, most likely before the year 1333. At the start of the Hussite wars Kostomlaty was held by Albrecht Škopek of Dub. He successfully resisted the attacks of the Hussite armies, although the castle was badly damaged. In 1434, at the time of the battle at Lipan, the Hussite leader Jakoubek of Vresovice laid seige to the castle. The seige was not successful, but all the same in 1435 he is mentioned as occupying Kostomlaty. He also won subsequent battles over the castle with the lady from Dub, and his descendents were known as the Kostomlatys of Vresovice. The Kostomlatys of Vresovice owned the castle and estates up to the start of the Thirty Years war, but with the coming of the Renaissance in the 16th century the castle lost its prestige and was gradually abandoned. It was again occupied at the end of the 18th century, when a tavern was established in the forecourt. The entrance path winds up towards the castle on high and leads to the bailey, which was build around the trapezoidal forecastle. To get to the forecastle, one went through a small gated tower, supported on the left side by a cylindrical tower. This was part of the perimeter walls and had a square internal shaft. The castle proper was enclosed by baileys with two square forts. In the southwest corner of the castle wall looms a rounded tower, ending with a narrower top around which is a circular walkway. Two parallel palaces formed the residential part of the castle. The palace near the towers was enlarged and raised in the first half of the 15th century. Remnants of the palaces can be seen in the outer walls, here and there are spaces where there were once windows. http://waymarking.com/

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburku, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna. Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV. Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé. Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii. Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a nejspíš jej dobyl. V roce 1435 je již oficiálním vlastníkem hradu. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562. V majetku rodiny, jejíž příslušníci se podle něj psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic. Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.