In place of the present castle originally stood wooden fort, which is recalled in 1429 by Mr. Bohuněk from Stránov. In its place Jaros from Sovojovic built from 1463 to 1468 solid Gothic Castle, which was named Nový Stránov. From 1545 to 1589 the castle was owned by famous family Berk of Dubé In 1589, the owner of the castle become Charles from Biberštejn, the Imperial Council and the highest mint master Kingdom of Bohemia. Later the castle was getting new owner Michael Slavata from Chlum. During the role of family Biberštejn or Slavata castle was rebuilt in the Renaissance look. Around the year 1642, owner become Jan from Lisau (a member of the Brandenburg nobility, he was promoted to the nobility for bravery in the Battle of Nördlingen and later to imperial commandant in the Cheb . His descendants after three generations declared to be the Czech nationality and called themselves as the Lords of Lisov. After on the castle lived of Jan's son, Rudolf Adam from Lisov, with his wife Elizabeth Lidmila (great-granddaughter of the astronomer Tycho Brahe) and she spent many years of her life in the castle. In 1746, by marriage the ruler of the castle become Jan Vaclav Příchovský from Prichovice. This Baroque Knight from the leading aristocratic family left around the castle manny visible traces – Stránov was rebuilt in Baroque style, the castle garden was added (which unfortunately disappeared), sandstone Baroque fountain was built in the castle courtyard and in 1767 St. Václav Church in front of the chateau (the author is a famous architect Philip Heger). Since 1794, was owned by master Bedřich Václav Vojtěch Herites (people called him Herod), after his death Jan Herites, and until 1864 Knight Bedřich Neubauer. Present romantic appearance was made in the neorenaissance rebuild in the late 19th century, which was performed in 1890–1894 on project designed by Joseph Schulz builder J. Mráz on order of Lady Marie from Valdštejn and Vartemberk. The castle was in 1917 bought by the Škoda factories President and Senator in Parliament Joseph Šimonek, which was for a contribution to the development of industry promoted to the baron status. His son František Šimonek and his family lived on Stránov until castle was nationalized in 1950. After the nationalization of the castle was used as a children's home (in front of the chateau was located Common Agricultural cooperation), which led to a corresponding all non-sensitive adjustments (toilets and washing facilities were built into the main corridors and state rooms, etc.). Since 2003 is back in the hands of the Šimonek family. The castle was in 2004 for the first time in its history, opened to the public, together with partial reconstruction of the interiors and exteriors of the castle.

Na místě dnešního zámku stála původně dřevěná tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova. Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463–1468 pevný gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545–1589 byl hrad v majetku známého rodu Berků z Dubé. Roku 1589 se stal majitelem hradu Karel z Biberštejna, císařský rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získal sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Biberštejnů nebo Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Někdy kolem roku 1642 získal zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty – do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nordlingenu, později c. k. nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásili k české národnosti a psali se jako páni z Lisova. Poté sídlil na zámku Janův syn, Rudolf Adam z Lisova, s manželkou Alžbětou Lidmilou (pravnučkou astronoma Tychona Brahe), která na zdejším zámku prožila značnou část svého života. Roku 1746 sňatkem přistoupil na panství Jan Václav Příchovský z Příchovic. Tento barokní kavalír z předního aristokratického rodu zanechal v okolí zámku dodnes viditelné stopy – Stránov byl barokně upraven, byla založena zámecká zahrada (ta zcela zanikla), vystavěna barokní pískovcová kašna v zámeckém areálu a roku 1767 kostel sv. Václava v předzámčí (autorem je významný pražský architekt Filip Heger). Od roku 1794 byl majitelem svobodný pán Jan z Herites, ač na zámku spíše pobýval jeho strýc, svatovítský probošt a kanovník kapituly u Všech Svatých na pražském hradě baron Václav Vojtěch z Herites (stránovským lidem zvaný Herodes). Po smrti probošta Václava Vojtěcha 1822 o panství pečoval a na něm pobýval synovec Jan Herites, správce dejvického statku u Prahy (majitel rozsáhlé sbírky českých knih – dle pastora z nedalekého Kovánce čítala přes 1000ks), v posledních čtyřech letech pak panství převzal Janův syn, setník Thadeus baron von Herites, který ho roku 1834 prodal rytíři Bedřichu Neubauerovi. Svůj dnešní romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou provedl v letech 1890–1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna a Vartemberka. Zámek v roce 1917 koupil prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do baronského stavu. Jeho syn František Šimonek s rodinou žil na Stránově až do znárodnění v roce 1950. Po znárodnění byl zámek využíván jako dětský domov (v předzámčí sídlilo JZD), čemuž odpovídaly i veškeré necitlivé úpravy (toalety a umývárny byly vestavěny i do chodeb a hlavních reprezentačních prostor apod.). Od roku 2003 je Stránov opět v rukou rodu Šimonků. Zámek byl roku 2004 poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku.