Cesky Rudolec chateau is called Mala Hluboka. It is situated by the road No. 409 in the southeastern corner of Cesky Rudolec village near Dacice in Ceska Kanada nature park. This area was settled for the purposes of iron, silver, and precious metal mining. This perhaps explains the name of the village – Rudolec. The first written evidence on the existence of the chateau originates in 1351. The chateau was a stronghold. Its one side borders with water, the other side was defended by a water moat. The Vladykove of Rudolce were the first known owners of the stronghold. The owners would change frequently in the following centuries. A draft available at the Nürnberg archive shows a Renaissance renovation (without exact dates). A research done before the reconstruction and many archeological findings brought proof to the thesis that the current structure was only the core of the original stronghold. The space between the chateau and the place where now stand the inn, and visitors' center was a water moat before. The area of today's visitors' center, the inn, and homestead buildings used to be covered by fortification walls and the outer bailey - "outer ward". The residence had been abandoning its defense capabilities during the Renaissance era. The moat was filled with dirt. The stronghold transformed to a chateau. The latter saw the addition of arcades. The courtyard had been gradually enclosed. The fortification walls were demolished. Surrounding buildings seem as if they were separated from the original (almost united) compound of the original stronghold. The homestead expanded. A distillery was set up. A brewery was established in 1539. http://en.infoglobe.cz/

První přímá zpráva o tvrzi je z roku 1353 (Rudolec byl zmiňován již v roce 1343 v souvislosti s místním farním kostelem); tehdy náležela vladykům z Rudolce a ležela při obchodní cestě Praha–Vídeň. V roce 1406 ji předal markrabě Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce 1446 přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže (1464) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku 1499. Po jeho smrti přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině 16. století na Hodické z Hodic. Jan Hodický z Hodic v kostele vybudoval náhrobek a je zde také pohřben s celou rodinou. V roce 1630 prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky moravskému císařskému hejtmanu Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu. Kolem 17. století hraběnka Tokelliová přestavěla tvrz na renesanční zámek, v téže době vznikly v okolí park i se skleníky, které byly na místě původního mlýnu, dále také pivovar a lihovar. Ve výše zmiňované oranžerii byl později vypěstovaný první ananas na našem kontinentě. Ještě na konci 17. století – za Trautsonů – byl zámek přestavěn barokně. V dokumentech z počátku 18. století se o píše o „panském zámku s věží a hodinami, k němuž přiléhá zahrada anglického stylu se skleníkem“. 1741 umírá majitelka Marie Terezie Trautsohnová, je proveden první známý inventář majetku a popis zámku: „Pokoj pro hosty s nizozemskými čalouny, další pokoj, jídelna – dříve ložnice – červené damaškové čalouny, pokoj kněžny s krbem, kabinet, chodba, další tři pokoje, pokoj paní, komora, důstojnický pokoj, lékárna, kuchyně, přípravna.“