The town received a new dominat structure formed by the Renaissance tower of the St. Lawrence church built by Francesco Garof de Bissone from Italy. The same architect was engaged by Oldřich Krajíř of Krajek to build a new chateau mentioned in Dačice records for the first time in 1591. The architecture of the chateau is inspired by north Italian town palaces with four wings enclosing a square courtyard. Its Renaissance origin is recalled by two storeys of arcade-loggias in the main northern wing. After the family of Krajíř of Krajek died out, the chateau owners changed in short intervals and protracted property lawsuits prevented repairs which had become necessary after two fires in the 17th century. When Heinrich of Ostein purchased the estate in 1728 it finally was possible to start a fundamental reconstruction of the chateau supervised by Francesco Camelli. The chateau tower above the southern wing owes it character to these alterations. The last reconstruction which gave the Dačice Chateau its present appearance is connected with the names of subsequent owners - the Dalbergs who came to Dačice at the beginning of the 19th century. Architect Riedl from Vienna altered the chateau's exterior in Empire style in 1816 and fifteen years later Schleps, another Viennese architect, brought the chateau's interiors into harmony with its Empire frontage. Unfortunately the Barons of Dalbergs died out in 1940. The chateau was inherited by closest relatives of Dalberg family, the Princes of Salm-Salm. Sadly they owned the chateau only five years. In 1945 the chateau was confiscated by Czechoslovak state. In 1949 chateau was open to public and its interiors presented as a museum of the Empire style. During the reconstruction of interiors in 2010-12 the rooms gained back the authentic appereance from the 19th and the 20th century. Guided tour includes representative rooms and also Dalberg‘s private rooms. https://zamek-dacice.eu/

Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (+1600) italský stavitel Francesco Garof da Bissone. V roce 1591 je v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Není známo, zda byl zámek upravován během 17. století, za Viléma Dubského z Třebomyslic, za Berků a Fürstenberků. K přestavbě přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit. O barokních úpravách zámku promlouvají písemné prameny jen výjimečně. V roce 1712 pracoval na zámku v Dačicích stavitel rodiny Berků Francesco Perrini. Snad právě on navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. Další úpravy prováděl kunžacký stavitel Francesco Camelli ve dvacátých letech 18. století pro rod Osteinů. K zámku byla přistavěna kuchyně, probíhaly úpravy bočních křídel a archivně je dokumentována nedochovaná sochařská výzdoba, jejímž autorem byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian Dalberg (1792-1859) postupně začal proměňovat starý barokní zámek v moderní a pohodlné sídlo pro svou rodinu, zvyklou na moderní luxus. V letech 1818-1820 proběhla výrazná úprava interiérů, místnosti byly nově vymalovány, vznikl tzv. "gotický sál" (výmalba tohoto sálu byla odhalena v roce 2007) a do zámku byl pořízen četný klasicistní mobiliář. Karl A. Maxmilian založil též rozsáhlý anglický park a stál za hospodářským vzestupem města. Mimo jiné se podílel i na založení cukrovaru, v němž v roce 1843 vznikla první kostka cukru. Velká přestavba zámku proběhla ve 30. letech 19. století. Vídeňský architekt Karl Schleps navrhl pravidelně komponované průčelí se vstupním rizalitem a výrazně proměnil také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla, z nichž zejména schodiště bylo od doby svého vzniku považováno za jednu z nejskvělejších ukázek klasicistní architektury v našich zemích. Poslední stavební úpravy za Friedricha Egberta Dalberga (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem jižního křídla byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. https://zamek-dacice.eu/