The Gothic water stronghold was built in the half of the 14th century, it lost its defence function in the 16th century and today remains only the tall round tower. It serves as a museum and observation tower, on one floor there is a chapel. https://czecot.com/

První zmínka o hradu Jenštejn pochází z roku 1341, kdy ho vlastnil Jenec z Janovic, pravděpodobně jeho stavitel. Jenec hrad pojmenoval po sobě (Jencestein = Jencův kámen). Předpokládá se, že byl založen někdy ve třicátých letech 14. století. Z tohoto raného období hradu se zachovala pouze spodní část věže, tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem a k němu přiléhající hradby. Roku 1368 koupil hrad notář královské komory Pavel z Vlašimi. Toto odvětví rodiny se brzy stalo rodinou z Jenštejna (převzali od nich i erb – dvě supí hlavy). Pavel z Vlašimi, bratr Pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, se v polovině 14. století začal psát jako Pavel z Jenštejna. Tento Pavel měl čtyři syny: Martina, Pavla, Jana a Václava, kteří též používali přídomek z Jenštejna. Jan z Jenštejna, než se stal pražským arcibiskupem, trávil své mládí na Jenštejně a po smrti jeho bratra Martina hrad zdědil. Za svého života provedl rozsáhlou přestavbu celého hradu. Jan z Jenštejna byl významný vzdělanec, který potřeboval z Jenštejna vybudovat dostatečně reprezentativní sídlo. Přestavba odrážela význam a společenskou prestiž svého majitele. Věž nese dodnes znaky typické pro hrady královské huti: vedle profilace portálů je to záměrné užití štaufského bosovaného zdiva, pro především estetickou funkci. Jan se však brzy po přestavbě dostal do sporů s Václavem IV., který na hrad zaútočil a potom mu ho roku 1390 zkonfiskoval. Král dal hrad svému oblíbenci, podkomořímu Zikmundovi Hullerovi. V následujících desetiletích hrad vlastnilo mnoho majitelů (Oldřich z Černic z Kácova, Ctibor Čepec z Libiše, Jindřich z Cách, Jan Libický z Libic a další). V letech 1408–1414 na hradě údajně vyrůstal Prokop Holý. Od konce 16. století byl hrad neobydlený, a na počátku 17. století byl dokonce označován jako pustý. V roce 1640 za třicetileté války byl hrad vypálen švédským vojskem. Až koncem 18. století byl hrad znovu obydlen a to několika chudými venkovskými rodinami, z nichž každá měla jedno podlaží. Takto byl osídlen až do počátku 20. století. Rodiny však často zasahovaly do vnitřních prostor věže, které tím velice poničily. Jejich zásahy byly odstraněny při novodobé rekonstrukci. Materiál rozpadajícího se hradu také využívali místní obyvatelé ke stavbě svých domů. V roce 2016 probíhá konzervace vnějšího líce zdiva věže.