Castle was built a place of old stronghold during 15th century and at the beginning of 17th century owners Krajirove of Krajk started to chngeover to renaissnce chateau. Emperors like Ferdinand I, Maxmilian II and mainly Rudolph II liked to stay here very much. Walls were during time decorated by sgrafiti. Chateau has also big italian type garden. There is a promontory above the Labe in Brandýs nad Labem that from time immemorial has served as a protective shield guarding a ford on the river. Perched on the promontory, the original Brandýs Castle became a residence of the Habsburg monarchs. Under Ferdinand Ithe structure was rebuilt into a splendid Renaissance chateau. Brandys experienced its heyday under Rudolf II who liked to come here, together with the prominent scholars and artists of that time. Devastated during the Thirty Years` War, the chateau was renovated soon afterwards and monarchs continued to sojourn here until 1918. Today there i library of Ludwig Salvator of Tuscany and items recalling Emperor Charles I. http://exclusiveweddingsinprague.com/

Přes Brandýs nad Labem a Starou Boleslav procházela v raném středověku důležitá zemská stezka z Prahy směrem na sever. Zdejší brod byl nejprve opatřen strážištěm a později tvrzí. V letech 1468–1493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum svého panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na hrad. Úpravy hradu v pozdně gotickém slohu pokračovaly i po smrti Jan Tovačovského z Cimburka, kdy se manželka Jana Johanku z Krajku provdala podruhé za Jana ze Šelmberka. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn a horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandu I. zkonfiskováno. Rod Krajířů z Krajku počal s jeho přeměnou v renesanční zámek pod vedením stavitelů Matteo Borgorelliho a po něm Ettore Vaccaniho. Renesanční přestavba pokračovala i za královské komory v letech 1547–1572. V letech 1547 až 1860 byl pak zámek v majetku královské komory a příležitostným venkovským sídlem členů habsburského rodu. Ti pokračovali s jeho zásadní úpravou na honosné renesanční sídlo a vtiskli mu tak jeho dnešní podobu. Na zámku rádi pobývali císaři Ferdinand I. a Maxmilián II. a především Rudolf II. Ti pokračovali v jeho dalším rozšiřování. Stěny zámku byly postupně pokrývány sgrafitovou výzdobou. K zámku patří rozsáhlá zahrada italského typu s letohrádkem, míčovnou, bohatě zdobenou balustrádou se sochami a kašnami, které zásoboval dřevěný vodovod. Jedním z jeho vývodů byla kamenná hlava delfína v manýristickém slohu. Do zahrady se vcházelo krytou chodbou na pilířích, zvanou Rudolfína. Od roku 1732 byl zámek barokně a novogoticky upravován. Zámek byl oblíben zejména díky přilehlému obrovskému loveckému revíru mezi Mělníkem a Jizerou. Kromě obvyklé zvěře zde žili jeden čas i zubři a stádo bílých jelenů, dar ruského cara Petra I.