Dating from 1495-1502, the royal hunting lodge of Vladislav of the Jagello dynasty acquired its current appearance thanks to pseudo-gothic alterations carried out in the 19th Century. Soon afterwards its current name came into use, because the governor Count Jan Rudolf Chotek was given the use of the structure.

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské oboře - Stromovce v Praze - Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec. Na konci 15. století zde byl postaven původní gotický lovecký hrádek. Budova pochází z doby panování krále Vladislava Jagellonského, až do dnešních dob se z této doby zachovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva. Jednalo se o královský lovecký zámeček, jenž fakticky spadal pod správu Pražského hradu. Dnešní podoba letohrádku je renesanční, na konci 16. století došlo k jeho první a zásadní přestavbě, letohrádek dostal svoji dnešní obdélníkovou dispozici. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války. V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustnul, a nebyl nijak využíván. V letech 1804-1805 v souvislosti s otevřením Královské obory pro veřejnost rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo k další rekonstrukci, přestavbě i dostavbě dalšího objektu, jež byla inspirována anglickou novogotikou. Došlo zejména k přestavbě vnější fasády objektu, nicméně základní renesanční ráz interiérů budovy zůstal i po další přestavbě budovy zachován. Letohrádek měl být sídlem nejvyššího purkrabího. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován královským místodržícím, jako jejich letní sídlo, odtud pak jeho dnešní název. V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Národního muzea v Praze.