And thus began the flourishing of the chateau into what we see today. This was not the work of Sendivoj himself, but of the husband of his daughter, the Brandenburg nobleman Eichendorff. The latter’s family brought the castle to its current stunning glory, but had to sell the chateau as a result of the debt it incured. Today, the chateau belongs to the city of Kravaře and is used as its representative chambers. Visitors to the chateau can admire the work of baroque architects, of which the most historically valuable feature is the interior of the chateau chapel that was spared from the fire of 1937. The chapel's painted ceilings from 1730 are exquisite, capturing the assumption of the Virgin Mary. In addition to illustrating the life of the Eichendorff family, the chateau is also home to a museum. There, visitors can gain an understanding of how "regular" people in Kravaře and Hlučínsko once lived. http://severnimorava.travel/

Kravaře jsou poprvé zmiňovány v roce 1224, později se staly centrem menšího panství, dnes ale není známo, kde stála původní tvrz pánů z Kravař. Pozdější tvrz připomínaná v roce 1553 stála již na místě dnešního zámku, součástí panského sídla byl pivovar, sladovna a hospodářský dvůr. Od roku 1636 byly Kravaře majetkem Eichendorffů, kteří zde krátce po třicetileté válce nechali postavit raně barokní zámek. Stoupající prestiž rodu pak svobodného pána Jana Rudolfa z Eichendorffu vedla k radikální přestavbě zámku na honosné barokní sídlo (1721-1728). Během 18. století se Eichendorffové zadlužili a v roce 1782 museli Kravaře prodat. Noví majitelé hrabata Schaffgotschové (1782-1815) zde trvale sídlili, ale k dalším změnám v architektuře zámku došlo až za hraběte Gabriela Rudzinského (1815-1844) a jeho sestry Eufemie, provdané hraběnky Renardové (1844-1853). Posledním soukromým majitelem byl kravařský rodák, právník a poslanec Národního shromáždění Felix Luschka (1885-1968), který zámek vlastnil v letech 1911-1914. V roce 1918 zámek převzala Centrální hospodářská společnost pro Moravu a Slezsko, od roku 1921 jej spravoval československý stát, který zde nechal zřídit hospodářskou školu. V roce 1937 zámek téměř úplně vyhořel, v původní podobě se dochovala jen kaple v jižním průčelí, znovu byl poškozen bombardováním na jaře 1945, kdy v regionu probíhala Ostravská operace.