The resemblance of the chateau is from the beginning of the 18th century when nearby desolate keep was built one storey Baroque chateau with a chapel in the style of small Italian villa by Lorenzo Piccolomini. Thank to the book “Grandmother” by Božena Němcová is the chateau known as the summer seat of Catherina Frederica Wilhelmina Benigna, the duchess of Sagan, who inherited Ratibořice as the part of Náchod domain in the year 1800 and after it she rebuilt the chateau into a comfortable country residence. The beautiful duchess entertained many important personalities, among others were the Russian tsar Alexander I and the Austrian chancellor prince Metternich. In the rooms on the ground floor furnished with period furniture can be found the collection of the last noble owners, Princes zu Schaumburg-Lippe. After the year 1945 the chateau was confiscated and with other property moved into the ownership of the Czech state. http://ceskaskalice.cz/

Panské sídlo je v Ratibořicích listinně doloženo ve 14. století. Tvrz však již ke konci 15. století nebyla obývána a v 16. století postupně zpustla. Spolu s Rýzmburkem statek roku 1582 zakoupili Smiřičtí ze Smiřic a připojili jej k náchodskému panství. Po Bílé hoře panství získali Trčkové z Lípy, ovšem Adam Erdman Trčka z Lípy byl již roku 1634 zavražděn v Chebu spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna. Císař Ferdinand II. téhož roku náchodské panství postoupil Ottaviu knížeti Piccolomini. Lorenzo Piccolomini si pak vystavěl roku 1702-1708 v Ratibořicích po vzoru italských letohrádků barokní zámeček jako letní lovecké sídlo. Roku 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský. Po jeho smrti zdědila Náchod s Ratibořicemi roku 1800 nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně zaháňská a kuronská (1781-1839). Ratibořice si zvolila za stálé letní sídlo, které v letech 1825-1826 přebudovala ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku založila přírodně krajinářský park, postupně rozšiřovaný do dalších částí údolí Úpy. Ve veřejnosti získala proslulost především jako „paní kněžna“ z románu Babička od Boženy Němcové. Po smrti Kateřiny Vilemíny panství odkoupil roku 1840 hrabě Octavian Lippe-Biesterfeld a již roku 1842 kníže Jiří Vilém, kníže ze Schaumburg-Lippe. Tomuto rodu panství patřilo až do zestátnění v roce 1945.